VONWILLERKA - kulturní centrum

Vonwillerova textilní továrna v Žamberku

Rozvoj lehkého průmyslu byl v 19. století podporován Rakousko-Uherským státem, a toho využil švýcarský podnikatel Mikuláš Vonwiller a založil již před rokem 1833 v Hylvátech u Ústí nad Orlicí továrnu na sukna.

Ve stejném období vypsal majitel žambereckého panství John Parish soutěž na vybudování továrny na výrobu vlněného zboží. Vítězi bylo slíbeno právo používat bezplatně vodní sílu a bezúročná půjčka 100 000 zlatých. Ze všech zájemců byl vybrán Mikuláš Vonwiller ze St. Gallen ve Švýcarsku, kterého John Parish znal ze svého působení ve velkoobchodu v Hamburku, kdy spolupracoval s Vonwillerovým obchodním domem v Miláně. Se stavbou továrny bylo započato v roce 1833 a dokončena byla v roce 1834. Vedením továrny byli pověřeni tři bratři Strasserové ze Švýcarska, kteří zde zavedli švýcarský způsob zpracování vlny. Oproti zdejším zvyklostem se vlna před zpracováním preparovala kravským mlékem, ne olejem. Továrna byla poháněna vodním kolem, které zajišťovalo mechanický pohon přádelny a úpravny. Přípravna tkalcovny a tkalcovna na vodní kolo napojeny nebyly, protože zde používané stroje byly na ruční pohon (ruční stavy a snovadla).

V roce 1854 zakladatel továrny Mikuláš Vonwiller zemřel a továrnu převzal jeho mladší syn Emil, který v Brně „Na Cejlu“ založil obchodní dům. Starší syn Oskar řídil milánský obchodní dům, který byl až do roku 1890 centrálou všech podniků Vonwiller & Comp.

V říjnu roku 1887 nastoupil do vedení podniku Edmund Pintner, pocházející z centra vlnařské výroby – Brna a rodiny vlastníků továrny „Václav Pintner v Brně“. Za působení E. Pintnera se kvalita látek vyráběných v Žamberku tak vylepšila, že byly k nerozeznání od nejlepších látek anglických. V roce 1893 ředitel Edmund Pintner zemřel a vedení továrny převzal jeho synovec Edmund Kirsch.

Posledním ředitelem továrny byl Edmundův syn, Richard, jenž se dožil jejího znárodnění v roce 1945. Kirchové byli veřejně odsouzeni za kolaboraci s Němci a znárodněni na základě Benešových dekretů. (Dle našich informací a vyprávění potomků Renáty a Charlieho pomáhali židovké sestřenici Vonwillerů.) Po znárodnění utíkají přes Slovensko do USA, kde dodnes žijí. Edmund Kirch dožil v tajném pokoji v tovární vile.

I za komunismu se podařilo udržet vysokou kvalitu látek, s exportem výhradně na západ. Ačkoliv na to měli nárok, nežádali Kirschovi továrnu zpět. Měli již svůj život v USA. Kromě toho by je pravděpodobně čekal soud, kde by museli prokázat, že nekolaborovali s Němci.

Posledním majitelem byla firma Royan a.s. Pardubice, která ukončila svůj provoz v roce 2006.